Jdi na obsah Jdi na menu
 


Novinky

17. 7. 2009

Gratulujeme Pavlíně z Ostrova n.O. k novému přírůstku - Ítě a přejeme hodně zdraví.

 

10.-12.7 jsme byli v Jemnici, páníček slavil narozeniny. Byli jsme 3,5 hod na bowlingu a druhý den se vstávalo brzo na houby. Pejsci celou dobu běhali. Stálo to za to, našli jsme plno hříbků. V neděli večer jsme dorazili unavení, ale spokojení domů

 

29.7. - 5.8. budeme hlídat Heryho, tak určitě přibudou nová fota na rajčeti. My si od pejsků odpočineme na konci srpna na 14 dní a hurááá k moři, už se moc těšíme. Po dovolené proběhne stěhování do našeho nového velkého bytečku.

 

4.8. Tvoje sms nás velmi pobavila ! :-)

 

7.8. tento týden byl náročný, ale hezký. Ve středu jsme odvezli domů Heryho. Překvapivě u nás ani moc nezlobil. Přes den si ho bral páníček do práce a odpo byl s námi doma. O víkendu je v plánu oslava 4. narozenin Verunky a výlet na jihozápad. Doma probíhají přípravy na dovolenou, už se moc těšíme, snad pejsci přežijí těch 14 dní bez nás, budou v dobrých rukách. Dokonce jsme museli koupit střešní box na auto, aby se nám tam vše vešlo, shodli jsme se, že se v budoucnu bude hodit až se naše rodinka rozroste 

 

8.8. jsme byli v Teplicích oslavovat Verunky (neteř) 4.narozeniny. Dostala brusle, tak je hned zkoušela v obýváku :-) Také jsme byli zkontrolovat, jak probíhá dokončování baráčku který si nechávají stavět.

9.8.CACIT Mrákov. Dorazili jsme před polednem, protože se nám nechtělo vstávat a měli jsme to daleko, ale o nic důležitého jsme nepřišli. Jeli jsme tam hlavně kvůli policejním ukázkám. Některé známé tváře jsme našli v hospodě (Jura) :-) Všechny ukázky byly moc pěkné, skákalo se z vrtulníku, hledaly se drogy a bomby, náš kamarád Petr Liška slanil z vrtulníku se svým Irem, který vyhledal "ztraceného" chlapce. Všechno figuroval Martin Sodoma a Renek Konečný.

 

15.-16.8. celý víkend byl ve znamení úklidu, nákupů, praní a žehlení věcí k moři. Aby se psice vyblbly, vzali jsme je oba dny do Vinoře k rybníku vykoupat. A v pátek hurááá k moři, ještě po cestě svěřit psice opatrovníkovi a naložit Danu s Renďou a potom už se budeme 14 dní válet u moře.

 

9.9. Tak jsme zpátky z dovolené, ale musím zklamat nadšené čtenáře našich stránek, protože nemáme žádné novinky. Dovolená byla skvělá, celých 14 dní bylo krásně, byli jsme na výletě v Dubrovníku, v Mostaru a na fish picnicu na Brači. Jedno odpoledne jsme strávili v Baška Vodě, zavzpomínat co se zde změnilo. Obě cesty proběhly hladce, takže jsme v sobotu brzy ráno dorazili do Jemnice, kde jsme vysadili holky, přespali, pověděli zážitky, předali dárečky a odpoledne jsme vyrazili pro psice a domů. Angie byla trochu zaprášená, tak v neděli ráno proběhla koupel, aby se krásně leskla do Ústí.

O víkendu jedeme na MS RTW do Hradce, chceme vidět hlavně našeho tatínka Vašona, takže se rozhodneme až v pátek večer, který den MS navštívíme.

11.9-13.9. v pátek jsme byli na louce po dlouhé době cvičit. Jára různé druhy označování a já klikala, pokud Meggi splnila cvik. Já s Angií jen lehce chůzi a přiřazování k noze. Na rtw jw opravdu hodně rychlá a má krásný oční kontakt. Je vidět, že rtw má opravdu slonní paměť, protože vůbec necvičíme. V sobotu jsme se byli ve Vinoři podívat na akci "Sen zvířat", kde byla prezentace pejsků a kočiček z útulků z celé ČR a dále bohatý doprovodný program. Na MS RTW do Hradce jsme vyrazili v neděli, protože Angie taťka Vašon si vylosoval vysoké startovní číslo a šel na poslušnost a obranu v neděli dopoledne. Poslušnost jako vždy rychlá, ale bohužel je vidět špatný kontakt s psovodem, získal 90 bodů. Obrana jako vždy ohromující. Zákroky prováděl rychlostí maliny, nádherný protiútok, který Jarda Vyhnal téměř neustál, celá tribuna skandovala nadšením. Celkem 95 bodů, bohužel chyby v doprovodech... Celkově 6.místo, krásný výsledek, gratulujeme! Po návratu domů jsme jeli chvilku cvičit. Já jsme s Angií zkoušela odložení vleže za pochodu. Zkoušela ho poprvé, ale šlo jí to skvěle. Je vidět, že z povahy má mnohé po tatínkovi, páníček nás potěšil, protože řikal, že má lepší povahu než 90% účastníků MS. Skvěle jsme si celý víkend užili!

18.-20.9. nějak nás MS nakoplo do cvičení :-) . V sobotu jsme byli trochu blbnout na louce, zkoušeli jsme na louce odložení v sedě a hráli si s míčkem. Meggi byla doma, protože se jí stále mažou antibiotika na krk. Kousla jí tam minulou neděli Angie, ale tentokrát (zcela vyjímečně) si začala Meggi. Má dirku v krku a pod ní kapsu, která se jí plní krví. Ale už je to o hodně lepší, ještě 2-3 dny a bude úplně v pořádku. V neděli jsme se pozdě dopoledne vyhrabali z postele a šli jsme na stopu. První v letošnim roce. Vím, že je to ostuda, ale nějak byly na práci důležitější činnosti... :-) . Páníček vybral opravdu těžký terén, zorané pole, naprosto suchá hlína. Jednu stopu našlápl on, jednu já. Poslední stopa byla na trávě, ale podél vrat, kde je vjezd do zahrádek a z druhé strany chodník, takže se tam projde hodně lidí, pejsků, kočiček a zajíců. Nicméně Angie se předvedla, čuchala velice pěkně na všech třech stopách. Jen moc tahá, ale to asi bude tim, že zatim byla jen na pár stopách... Páníček řikal, že bysme na podzim mohli jít na FPr1, pak dodal, že klidně i zítra, protože AN dokonce zalehla na stopě i klíče položené jako předmět, ikdyž jsme předměty zkoušeli jen jednou před rokem. No, já zase tak optimistická nejsem, leda že by šel jako psovod Jára :-) Při večernim venčení jsme ještě oprášili po dlouhé době obíhání maket (stromu). Aby to nebylo Meggi líto, tak jí Jára taky poslal proti stromu s povelem "Revír", ale Meggi si to trochu popletla a snažila se s rozběhem na strom vyšplhat. Asi si vzpomněla, že to s ní páníček dělal, když jsme byli v létě v Jemnici v parku. Tak jsme se zasmáli a psice byly spokojené. 

21.-22.9. jsme byli oba dny odpoledne stopovat. Chápu, že to zní neuvěřitelně, ale ano, začali jsme cvičit. Oba dny jsme byli v parku, takže prostředí plné nejrůznějších pachů lidí i zvířat. Stopy děláme spíše kratší s vícero obloučky. V úterý nám v půlce stopy papalo pamlsky štěně pudla, majitelce to nijak nevadilo, nechala nás s Angií dojít až k ní, ale An je naštěstí šikovná a pokračovala v klidu dál. Konec stopy byl za tmy, za keřem se objevila osoba a Angie se rozhodla, že nás bude chránit. Jak to dopadlo už naši kamarádi ví, mám malíček v dlaze, vyvrknutý, držela jsem špatně vodítko. No, stane se, stejně jako páníčkovi před víc jak rokem.

26.9. jsem byli v Ústí, odpoledne jsme byli s An na stopě a Heryho a tátu jsme vzali sebou na procházku. Meggi zůstala s mamkou doma. Když jsme se vrátili, čekala na nás doma neteř Verča se svým tatínkem. Pak jsme jeli ještě pozdravit dědu a domu jsme dorazili až pozdě.

27.9. opět stopa, tentokrát velmi těžký terén, suchá hlína a všude kolem plno králíků a jejich bobků, což je pro převtěleného lovečáka, jakým AN je, velmi těžké. Vypořádala se s tim opravdu bravurně! Odpoledne jsme pak ještě byli vybírat nábytek do našeho nového bytu.

28.9. Dopoledne jsme byli v Letňanech na automobilových závodech Caterham. Odpoledne jsme museli s Meggi na pohotovost, ale teď už snad bude vše v pořádku.

2. - 4.10. V pátek jsem se vrátila pozdě z práce, ale doma na mě čekalo milé přivítání. Růže a dobrá večeře :-) Z výcviku se samozřejmě nic nestihlo, pouze jsme byli psice vyvenčit. Ani v sobotu jsme jim to moc nevynahradili. Byli jsme nakupovat, pak se vařilo a až večer jsme šli na ani ne hodinovou procházku. V neděli jsem dopoledne nakrájela salámky a jelo se na stopu. U nás to tak nevypadalo, ale na poli fučel silný vichr. Páníček našlápl An stopu na tom stejném poli jako minule, suchá hlína a osení. Tvar byl blesk, abysme šli po větru. Až bude mít An za sebou více stop než těch cca 10 nebo 15 co za poslední rok udělala, zkusíme to i v opačném směru. Na stopu jsme šli téměř hned, protože už takhle byla velmi složitá. An to ale zvládla skvěle, velmi se snažila a soustředila se, což bylo na úsecích, kde foukalo zboku, potřeba. Vítr navíc měnil směr. Takže jsme byli velmi spokojení. Na konci našla svůj milovaný míček. Ale jak jsem psala dřív, An je převtělený lovecký pes a tak po návratu ze stopy stihla ještě prohnat zajíce. Šikulka naše. Zbytek neděle byl opět odpočinkový, všichni ve svých pelíškách :-)

9.-11.10. V pátek jsem jela s An po dlouhé době vlakem. Bylo tam poměrně dost lidí a tak jsem většinu cesty strávila na chodbě povídáním o rtw s mladou dvojicí, které se Angie moc líbila. Mají doma pejska rtw. Jely jsme do Ústí, protože mamka slavila narozky. Na nádraží už na nás čekala mamka a páníček nám šel naproti. Utekl ze školy "o chvilku" dřív :-) Večer byly jednohubky a šampus s jahodami, tak jsme si to hezky užili a spali jsme tam do druhého dne. Angie s Herym zase řádili jak černá ruka. Sice jsme byli odpo se všema třema (ještě Meggi) na louce, ale Hery je neunavitelný. Druhý den jsme se jeli podívat do nissanu na nová autíčka, všude nás tam totiž pustí. Před obědem přijela ségra s Verčou. Angie s Herym běhali po zahradě a Meggi byla s námi v obýváku. Za oběť si tentokrát vybrala taťku a stála před ním s míčkem. Chudák táta, jako by si neužíval dost toho jejich šílence hyperaktivního. V neděli jsme strávili víc jak půl dne v prodejně nábytku, jj, to je jedna z výhod Prahy, že je všude otevřeno každý den do večera. Takže je vidět, že z výcviku se opět nezvládlo nic. Ale co, stěhování je už tak brzy a to nepočká.

17. - 18.10. vzhledem k tomu, že jsou někteří velmi zvědaví co se u nás děje tak napíšu pár slov  . V týdnu jsme byli objednat sedací sopravu. Konečně, po několika hodinách vybírání... Ve čtvrtek jsme byli v Ústí. Angie s Meggi spaly v mém "bývalém" pokojíčku, zatímco my jsme byli pryč. Od čtvrtka jsem nastydlá, takže víkend byl doslova spací. Ještě, že mám svého miláčka, který uvařil a opečovával mě. Oba dny jsme vzali psice na louku, aby se mohly proběhnout a zbytek času jsme leželi v posteli. Takže vcelku nic nového  

24. - 25.10. v sobotu bylo od 10hod slavnostní otevření "Centrálního parku Kbely", který máme hned vedle baráku. Kolem poledne jsme se šli podívat. Byli tam vidět různé středověké profese, rytíři, zbojníci atd. Park jsme prošli dokola, všechno si prohlídli a odjeli na nákupy. Po návratu a dobrém obědě jsme jeli na louku, kde jsme s An udělali po delší přestávce stopu. Tedy spíš páníček s An . Druhý den ráno jsme se jeli podívat na 20 měsíčního pejska - rtw. Moc se nám líbil, tak uvidíme . V místním parku na sídlišti jsem při té příležitosti našlápla An stopu já. Po dokončení jsme ještě s pejskama blbli. Při odchodu An zjistila, že jí tam nějaký salámek zbyl a tvrdě si ho bránila před svým rotvajleřím kamarádem. To se zase předvedla... Zbytek dne jsme pojali jako odpočinkový, v posteli 

26.10. jsme byli v kině na filmu "Bratři Bloomovi" . Velmi originální pojetí, nám se film moc líbil.

28.10. jsme dopoledne hlídali Heryho, když si rodiče něco zařizovali po Praze. Pak byl společný oběd u nás doma a odpoledne, po odjezdu rodičů, jsme šli s An na stopu. Místo salámků tam měla uzený hovězí jazyk, který zbyl z pondělního oběda. Stopa byla veeelmi složitá, s 5 lomy. Byl našlápnutá v parku, třikrát křížila cestu a navíc v průběhu šlapání stopy po té cestě prošla tříčlenná rodinka, která před sebou kopala mičudu. Po 30 min jsme šli na vypracování. An opět nezklamala, bylo vidět, že hovězí jazyk jí chutnal. Do fotogalerie Heryho jsem přidala fotečky z návštěvy, pak fotku spících "Růženek" a kytičku, kterou jsem dostala od miláčka k narozkám.

31.10.-1.11. páníček nám přijel po poledni, zbytek dne byl odpočinkový. V neděli opět stopa v parku, velmi podobná té minulé. Jen na konci An cítila mističku se salámky, tak už se jí posledních cca 10 metrů nechtělo čuchat u země. Jinak velmi vydařená stopička, je vidět, že je šikovná

Za dobu co se neaktualizovalo se nic mimořádného nestalo.

7.-8.11. v sobotu jsme byli v Německu na nákupech a obhlédnout co ještě potřebujeme dokoupit do nového bytu. Pejsci zatím čekali v Ústí, Angie v taťkovo posteli . Pak jsme jeli ještě do Teplic pozdravit ségru a Verunku. V neděli jsme si nemohli nechat ujít MVP v Letňanech, podívat se na rtw a měli jsme tam objednané krmení. Vzali jsme sebou An, aby se podívala na pejsky. Byla tam i její nevlastní ségra, která získala CAC, res.CACIB. An s nadšením poskákala svojí chovatelku, ke které občas jezdíme na návštěvu.

14.-15.11. v sobotu jsme byli pro změnu v Německu. Tentokrát jen s taťkou, máma doma hlídala Verču. Koupili jsme super vysavač a ještě nějaké drobnosti a Herymu ve zveráku obleček. Stejně jako Meggi ani on zimu nemá rád. V neděli jsme se jen váleli a byli na nákupech. V pondělí jsem měla dovolenou, tak jsem trochu uklízela, žehlila atd. V úterý se má druhá polovička snažila o něco jako učení, ale nějak to nevyšlo. K obědu jsem udělala výbornou žemlovku, oba jsme si moc pochutnali.

7.12. omlouváme se natěšeným čtenářům (čtenářce ), že jsme dlouho neaktualizovali, ale nebyl čas. Minulý víkend jsme se přestěhovali a v týdnu jsme předali náš kbelský byt novému majiteli. Měli jsme půjčeného transportera od cowbojů, což nám usnadnilo práci. Na pejsky teď není bohužel moc času , ale přímo u baráku jsou velké louky, takže se aspoň proběhnou tam.

 !!! Konečně dlouho očekávaná aktualizace !!!

Přes Vánoce jsem měla 14 dní dovolené a uteklo to jako voda. Byteček už vypadá k světu, je vybaven téměř veškerým nábytek, včetně dlouho očekávané sedačky. Zpočátku An nechápala, že není pro ní, ale snad už jsme jí to vysvětlili  . Na Vánoce jsme byli všichni v Ústí a 25. jsme se přesunuli do Jemnice, kde jsme byli do nedělního večera. Měla jsem strach, že u našich spadne díky Herymu stromeček, ale naštěstí se choval velmi slušně i příchozí návštěvy přežily . Hery má nezkrotný temperament, pro většinu naprosto nepředstavitelný.

Máme nový přírůstek do rodiny. Nejedná se ani o psí, ani o člověčí, ale o autí . Prodali jsme Tiňáka a koupili Mondíka. Jmenuje se Bohouš, ale snad ho brzy přejmenujem. V sobotu jsme byli Tiňáka odvézt novým majitelům, takže cesta nic moc, spíš nic, jeli jsme za sebou, naštěstí jsme dojeli v pořádku. Svezení v mondíku je super, komfortní a přitom hoooodně živý.

15.-.18.1. v sobotu jsme všichni vstávali brzy ráno, páníček jel do Chebu na zkoušku i s Meggi (věděla jsem, že jí někteří rádi uvidí  ) a já jsem jela s An vlakem do Ústí. Páníček za námi přijel akorát na dobrý oběd. Večer jsme pak jeli společně domu, do Prahy. Konečně jsem se mohla svézt s naším Bohoušem na delší trase a byla jsem nadšená, po cestě jsem si trošku hrála s tempomatem a musim říct, že je to zajímavá vychytávka . Na neděli byly původně v plánu nějaký úpravy v bytě, ale páníček se celý den musel učit, protože v úterý ho čekalo opakování zkoušky. Takže ani na pejsky nebylo moc času, vždycky se jen přišly pomazlit ke gauči, jinak se celý den válely v pelíškách. V úterý jsem jela na Suchdol, protože tam probíhal druhý pokus zkoušky, ale čekání bylo bohužel zbytečné. Psice měly radost když jsme dorazili domů, protože už bylo celkem pozdě.

22.1. Po návratu páníčka ze školy jsme šli do kina na film Avatar. Necelých 10 min pěšky z domova máme multikino. Film jsme viděli v provedení 3D a bylo to super, zajímavé. Víkend byl víceméně válecí a úklidový.

30. - 31.1. V sobotu dopoledne jsme vyrazili do Ústí na celý víkend. Hery běhal s Angií po zahradě a nebo pořádali "psí zápasy" v kuchyni. Meggi byla většinou s námi v obýváku nebo s Angií v ložnici. Nemá se totiž moc v lásce s kočičkama, tak musí být odděleně. V neděli přijela po Verči lyžařské škole ségra s manželem, naložili tátu a jeli směr Rakousko na lyže. Mamka doma hlídá Heryho a zbytek zvířátek. My jsme odjeli v neděli kolem 17.hod, protože se páníček musel učit.

5. - 7.2. V sobotu jsme se celkem dlouho váleli v postýlce, vyvenčili psice a šlo se na nákupy. Dopoledne volala kamarádka Lenka jestli nechceme přijet na bowling. Takže jsme navečer vyrazili do Srbína, tam jsme vyzvedli Lenku s Milanem a seznámili se dvěma novými kamarády. Bowling byl od 19hod, přišla i Šárka, Ctirad a Katka. Hrálo se cca do 22hod. Pak se jelo ke kowbojům domu. My jsme jeli s Milanem na cvičák nakrmit koníky. Museli jsme se podívat jak Milan postavil přístřešek, který jsme s ním začínali stavět. Mají tam tři velké koníky a tři poníky. Milan rozdal krmení a vodu, my si je hladili. Koníky tam hlídá ovčanda, vcelku sympaťanda. Zpátky jsme přijeli pozdě, takže jsme se jen rozloučili a jeli domu. Dorazili jsme po půlnoci a šli spát kolem 2. hod. V neděli dopoledne jsme jeli na cvičák do Kyjí odevzdat Petře přihlášku na rtw víkend, který bude v březnu. Navečer se dostal páníček k učení. S pesana jsme o víkendu byli jen u nás, kousek od baráku je na polní cestě pneumatika, tak ta je baví nejvíc. Samozřejmě mají obě košíky. Aspoň se u toho naučí odvolání z extremních situací a vybijí energii.

13.-14.2. víkend byl odpočívací a uklízecí. V sobotu jsme byli něco dokoupit v Ikee. Jára skládal police do koupelny, které si nechal nařezat v Chebu. Tak už máme výsuvné :-) . Taky připravoval svíčkovou na neděli, šikulka, byla moc dobrá. V neděli už na mě taky padla choroba a vydržela až do dalšího víkendu, mrcha jedna  . Takže pejsky jsme jen chodili venčit. Angie začala línat, takže každý den vysáváme, vzhledem ke světlé dlažbě v obýváku...

20.-21.2. V pátek jsme šli v poledne domů, doléčit nemoc. V sobotu ráno jsme si poleželi dýl v postýlce , pak vyvenčit psice a jeli jsme na snídani. Dala jsem si moc dobré kafíčko a croisant. Potom jsme šli k Baťovi pro tkaničky. Tkaničky nemáme, za to já mám krásné botičky, které mi koupil můj miláček  . Pak jsme se doma napapali, dělali jsme hovězí steak a šlo se na procházku s psíkama. Blblo se, Angie se povinně, s vrčenim válela po zemi a po ní páníček, aby z ní spadalo aspoň něco z chlupů. V neděli jsem vařila oběd já, zapečenou rybu. Odpoledne, po Top Gunu , bylo v plánu jen vyvenčit pejsky, ale Angie se rozhodla, že se proběhne za zajíčkem. Asi po minutě se vrátila, ani se neztratila z dohledu, ale stejně mě pěkně naštvala, tak jí pak páníček vzal na malý "výchovný okruh". Prostě je to převlečený lovečák, to řikám pořád. Brzy bude mít třetí narozeniny, tak jsem jí připravila překvápko 

22.2. to byly tři roky od smrti Kesinky (Arumba Kuburumba), tak jsem jí aspoň doma zapálila svíčku. Byl to můj miláček, moje druhá ségra a nikdy na ní nezapomenu.

14.4. No to je ale ostuda, tak dlouho sem nic nenapsat a napínat zvědavé čtenáře. Přitom mám pár ooobr důležitých novinek. 14.3. byl Jára na zkoušce a pak pro mě měl večer krásné překvápko . Taky jsme stihli být jeden den na rtw výcvikovém víkendu, figurant nechtěl věřit, že rok nekousala a moc jí chválil. Škoda že jí tam všichni považovali za krvelačnou příšerku. Jednomu místnímu ovčákovi tam totiž házeli míček a na to se An nemůže dívat a dostává hysterické záchvaty  . Pak u nás taky jednu noc byla Kamča, taky jsme udělali plno věcí v bytečku a další nás čekají po státnicích, už aby to bylo. Několikrát jsme byli v Ústí a na Velikonoce v Jemnici. Mám nějaké fotky s Herym a taťkou, tak snad přidám až bude čas. Taky máme plno krásných fotek z Jemnice, jen škoda, že na konci skočila Meggi na An a ta si to nenechala líbit, tak má Meggi jeden steh a něco málo dírek na krku. Doma si nic neudělají, jsou stále spolu, ale venku to občas skončí takto. Jsou obě do všeho nadšené na 200% a pak to dopadá takhle... Ale za minutu už jsou zase nej kámošky. Taky jsme vylepšili Bohouše, má krásné folie. Taky jsme byli v Chebu, kde mu vyměnili náplně, my se prošli po městě, zařídili pár úřadů, zašli na obídek, podívali se na psinec atd. Tak už nebudu napínat , v souvislosti s tim krásným překvápkem se An v půlce července změní jméno majitele  .

3.5. Doháním resty a doplňuji aktualizaci. Minulý víkend jsme byli v sobotu v Řepčicích podívat se na koníky a trochu relaxovat. Milan postavil za cvičákem přístřešek pro koníky a ohradu, kde můžou spokojeně pobíhat, už je jich tam téměř 10. Vzali jsme k nim An na seznámení. Moc se jim líbila a oni jí, s jedním si dokonce dala pusinku. Lenka tam měla pitbulíky a ovčandy Rivu a Etiku. Riva je na cvičáku stále, hlídá koníky a je moooc šikovná. Zbytek dne jsme lenošili, opalovali se (to se vydařilo až moc), povídali a hráli si s pejskama. Přejeme Chillince hodně štěňátek , je totiž nakrytá. Potom jsme jeli do Popovic na véču a domů. Ještě jsme jeli vyleštit Bohouše, takže jsme přijeli až za tmy. Tento víkend jsme byli pátek-sobota v Ústí. V sobotu ráno jsme všichni vyrazili na výlet na Labskou Stráň domluvit podrobnosti na léto. Angie zase pořádala psí zápasy s Herym , sice to vypadá jako že se zabijí, ale je to jen hra a oběma to tak vyhovuje. Máme plno fotek i od koníků, ale samozřejmě všechno ve foťáku a nějak není čas či chuť je upravovat, ale dojde na to. V sobotu jsem dostala plno pusinek pod rozkvetlým stromem .

1.6. Aktualizace v kostce... Nic tragického se během května nestalo, tedy kromě nechodícího páníčka . Angii bolela nožka asi 3 dny, ale to se samo spravilo, s páníčkem to tak jednoduché nebude. Byli jsme se podívat v Krupce u mojí ségry na jejich nový baráček co si postavili (teda spíš nechali postavit), jeden víkend byl na louce na kterou vidíme z okna zábavní den "Na křídlech za svobodou". Bohužel jsem se musela jít podívat sama, byly ukázky vrtulníku, letadel, bitvy atd. Minulý víkend jsme byli v Ústí slavit narozky a objednat kytky. Hurá, už se to blíží .

17.6. Tak už jsme doma dva inženýři  . Páníček sice nemá červený diplom, ale já mu to odpustím.  Hlavně že nějaký, že?  Tak jsme to byli oslavit v Jemnici. Jeden večer se grilovalo a další jsme byli na návštěvě u strejdy s tetou. My jsme to oslavili už ve čtvrtek večeří a dobrým vínkem v restauraci. Když jsem ve škole čekala na chodbě, tak se mi to zdálo nekonečné, ale za výsledek to stálo. Snad nám bude všechno vycházet i nadále . "Přej a bude ti přáno." Skvělé přísloví a jak platí!  

16.9. AKTUALIZACE

Jsem ráda, že naše stránky navštěvuje tolik čtenářů a omlouvám se, že jsem dlouho neaktualizovala, ale bylo toho doma moc.

V březnu jsem slibovala, že se v červenci změní Angii jméno majitele a tak se taky 17.7. stalo , v tento den jsem se šťastně vdala . Byl to opravdu den D, resp. 3 dny... V pátek se jelo na Moravu pro rodiče Jardy, hned zase zpátky do Ústí. Po cestě zastávka v Praze u nás doma na oběd a odpočinek. No spát jsme šli hodně pozdě a unavení, protože bylo ten den hodně zařizování. Odváželi jsme dort a vína na Labskou stráň, kde byla hostina a nocleh. Také jsme tam odvezli Jardy taťku, který na obřadu ze zdravotních důvodů nebyl. Obřad byl na zámku v Trmicích. No, sobota byla taky hektická, odjížděli jsme na poslední chvíli, ale za to nám to všem moc slušelo, včetně našeho autíčka Bohouše  . Bylo docela vedro a dusno . Oddával nás bývalý starosta Trmic, kamarád mých rodičů - Otto Neubauer. Máme i fotečky ze zahrady s pejskama (Angií a Meggi), Hery čekal u našich a Arísek zůstal na Moravě v psím hotýlku, protože nemá rád jízdu autem. Vcelku jsme ocenili, že máme tak velké auto a ještě box na střechu, měli jsme ho po cestě z Moravy narvané do posledního cm...  Mně šla za svědka ségra a Jardovi kamarádka Lenka. Kytku jsem měla z orchidejí. Ale to všechno uvidíte na fotkách až je sem dám. Po obřadu se jelo na Labskou. Tam na nás čekal Jardy taťka, byla jsem několikrát pochválena, že mi to moc sluší, tak jsem měla radost  . Je tam veliká zahrada a bazen. Takže po obědě jsme šli na procházku, na výhlídku na Hřensko, po návratu se krájel dort. Ségry Verča a Lenky Adélka pak skočily do bazénu, po nich Milan, můj taťka, pak já s Jardou a nakonec jsme přesvědčili i Heryho   . Pak se popíjelo a sedělo na terase a vevnitř a byla večeře. Hrála hudba, všichni měli dobrou náladu. Po půlnoci jsme šli spát. Druhý den ráno snídaně a hurá domů. My přes Moravu... Na pondělí jsme měli dovolenou, takže jsme odpočívali a pak jsme odvezli cukroví oboum do práce.

No a pak už tak veselo nebylo    . Mamka týden po svatbě otevřená zlomenina kotníku a operace. Miláček na začátku srpna plánovaná operace kolene. Už to vypadalo dobře, ale po 14 dnech se to zkomplikovalo a znovu 10 dní nemocnice. Takže jsem měla trošku hektické období a nekonečné ježdění po Praze sem a tam... Všechno jsme zvládli a už je to snad dobré. Museli jsme odložit naši svatební cestu na říjen, letíme do Egypta       . Už se nemůžu dočkat. Psice to určitě přežijí v pořádku jako loni. Žádné cvičení teď nehrozí, není čas, ještě že jsme nikdy neměly žádné ambice, ikdyž občas mě to zamrzí, hlavně když jedu na kukandu na nějaké závody a vidím tam předvedené výkony. Angie by je často strčila do kapsy i s naší frekvencí cvičení necvičení .

Mezitím vším jsme byli několikrát v Řepčicích jezdit na koních nebo relaxovat, grilovat atd. Taky jsme se byli podívat na CACITu a už ani nevím kde všude...

 

5.5. Po dlouhé době aktualizace

V polovině října jsme byli na svatební cestě v Sharm el Sheikhu. Bylo to nádherné. Každý den jsme šnorchlovali, množství ryb je úžasné. Já jsem tam byla už potřetí, manžel poprvé. Byli jsme v hotelu Reef Oasis Beach, u tohoto hotelu je jeden z nejkrásnějších útesů. Byly tam také tři whirlpooly s výhledem na moře. Prostě nádhera, moc jsme si to užili!

Po návratu jsme vyrazili do jižních čech, welnes hotýlek na prodloužený víkend. Dostali jsme to jako svatební dar od kamarádů Lenky a Milana. Společně se 2 vyjížďkami na koni pro každého. V hotelu jsme chodili na masáže, do páry, na masážní křeslo atd. Taky super relax, akorát už jsme sebou měli psice.

Zbytek podzimu jsme se tak nějak váleli, občas jsme zajeli do Řepčic a nebo k Lence domů, podívat se na štěňátka. Měli pitbuly a SAO, ty teda ještě mají , krásní medvídci.

V prosinci jsem byla tři dny v Bruselu jako zástupce za ČR na jednání stálého výboru, sekce výživy zvířat. Pěkný výlet

V půlce dubna jsme se byli podívat na MR TART v Mělníku a 30.4. na RTW Cupu. Když viděl Jarda výkony, tak řekl, že bysme měli konečně něo začít dělat s An, že je škoda aby takový talent ležel doma. Tak začali, zatím jim to jde. Prý na podzim půjdou na MR RTW v IPO3, tak uvidíme jak dlouho mu nadšení vydrží . Angie kousala za poslední 2 roky jednou, ale ona je šikulka, tak jim věřím. Já mám teď trochu jiné starosti, tak jim můžu jedině fandit.